Útočí ze vzduchu i z našich vlastních buněk, jsou nebezpečné a zároveň je potřebujeme k přežití. Pomáhají bojovat proti nebezpečným infekcím, podílejí se na hojení ran. Nebyl by bez nich život. Jejich vysoké množství nám ale škodí. Co vlastně volné radikály jsou? A proč při jejich potlačení hraje zásadní roli zelený ječmen
Volnými radikály vědci označují vysoce reaktivní chemické částice, které se vážou na další sloučeniny a mění jejich chemickou podstatu. Vznikají jak ve vnějším prostředí, tak i v našem těle: třeba při dýchání nebo zpracování potravy a její přeměně na energii.
Vzniklé radikály „útočí“ na naše buňky a jejich složky – proteiny, membrány nebo samotné geny. A právě tím našim tělům ubližují.
Jak nám volné radikály škodí?
Pokud se totiž vzniklý radikál dostane až do buněčného jádra, může interagovat s naší genetickou informací a měnit ji. Tím ale dochází ke změně „zápisu“ genetického kódu. Záměna jediného písmena (takzvané dusíkaté báze) stačí k vyřazení důmyslných buněčných nástrojů – třeba odblokování mechanismu dělení buňky. Výsledkem pak bývá nebezpečné nádorové bujení.
Volné radikály ale neškodí jen v jádru buněk. Vážou se i na sloučeniny, které se v organismu běžně vyskytují, a přeměňují je na toxické látky poškozující játra, ledviny a dalším orgány.
Lidské tělo se těmto reaktivním částicím brání. K dispozici má takzvané antioxidační enzymy, které jejich aktivitu potlačují. Antioxidanty nalezneme i v potravinách, zejména ovoci a zelenině.
Jejich konzumace je přitom potřebná víc než kdy dřív. Ve světě se totiž vyskytuje stále více volných radikálů. Produkuje je těžký průmysl, vznikají v cigaretovém kouři, jejich zdrojem je také přepálený tuk. Je jich tolik, že si s nimi náš organismus už neporadí. Reaktivní částice stojí nejen za rakovinou, ale i v pozadí srdečních a imunitních onemocnění, podněcují mužskou neplodnost a podle výzkumu se podílejí například i na vzniku Alzheimerovy choroby.
Vytáhněte do boje vyzbrojení potravinami a polštářem!
Našemu tělu můžeme v boji s volnými radikály výrazně pomoci. Kromě úpravy jídelníčku je důležitý dostatek spánku – a samozřejmě zřeknutí se cigaret.
K potlačení radikálů slouží již zmíněné antioxidanty, především vitamíny A, C a E, karotenoidy a chlorofyl. Tedy látky, kterými přetékají především různé druhy ovoce a zeleniny.
Zejména v zimním období sáhněte po citrusech, domácím kvašeném zelí či pickles, v létě vám výbornou službu prokáže hrst lesních plodů. Vysoký obsah antioxidantů najdete v zelenině (brokolice, špenát) nebo v sypaném zeleném čaji. Důležité je zelené potraviny nevařit, vysoké teploty totiž antioxidanty spolehlivě zničí. V případě čaje by teplota vody pro louhování neměla překročit 80 °C.
Významným zdrojem antioxidantů je například i rakytník nebo červené víno. Ale pozor – konzumaci zmíněného nápoje omezte na jednu sklenku denně. Ve větším množství už totiž podle odborníků škodí.
Vysoké množství chlorofylu a dalších antioxidantů obsahuje také zelený ječmen – v přírodní i šetrně sušené formě. Je bohatý na vitamíny, má detoxikační účinky a jak jsme psali zde, působí také jako prevence proti nachlazení a chřipce.
Chlorofyl má kromě antioxidačních účinků ještě jednu vlastnost: je natolik podobný hemoglobinu, že jej organismus využívá pro jeho syntézu. Při pravidelné konzumaci zeleného ječmene se tak buňkám dostává více kyslíku. Tělo je pak méně unavené a mnohem lépe bojuje s patogenními bakteriemi a viry.
Začněte ještě dnes
Díky pravidelné konzumaci zelených potravin vám může být výrazně lépe. Vyzkoušejte náš zelený ječmen – výsledky pocítíte na vlastní kůži už za několik dní.